neděle 14. dubna 2013

Bio či nebio, toť otázka


Hipsteři a jídlo nacisti by nedali ani krok bez biodynamického vína, přírodního cideru nebo piva z dvacetilitrové mikrošarže. Běžný Franta uživatel by přísahal na polosladké víno ze supermarketu, ať už Sklepmistra nebo něco pěkného s medailemi a nápisem Krist, Hort nebo Templář. A při debatě se oba tábory navzájem označují jako snobi nebo hloupí spotřebitelé, krása, ne?

Osobně nejsem vášnivým zastáncem ani jednoho směru. Začal jsem jako chemik, čistě z toho důvodu, že okolí vyrábí víno způsobem - šplícháme hodně, síříme už v kádi, přelisujeme aspoň na třikrát a sypeme cokoli s nápisem BS nebo Erbsloh. Na zahradě podobně - proč použít posekanou trávu, když můžu koupit tunu mulčovačky, proč se zajímat proč to neroste, když to můžu polít pěti nablýskanýma lahvičkama z Obi. Tenhle přístup jsem si vyzkoušel několikrát a defakto z čehokoli jsem vyrobil STEJNOU univerzální šumivou kvasinkiádu.

Pokračoval jsem z extrému do extrému, takže přišlo období nežerunicconenibio s obrovským rozčarováním. Komunita na mne působí elitářsky a mnohdy neuvěřitelně dogmaticky. Přičemž občasné pokusy o dotazy byly odbyty slovy "takhle to má být", ovšem že bez vysvětlení proč by něco zoxidovaného, kalného a mimo standardní škálu mělo být v pořádku.


Skončil jsem někde na pomezí. Chemikálie šly do koše a na zahradě jedeme stylem pokus-omyl. Měsíc ovšem ignorujem. Ale nic mě netěší víc než vidět, že výsledky pokaždé dopadají jinak, ale ne katastrofálně. I přes to, "že to tak nejde, protože to tak nikdo nedělá".

Žádné komentáře: